HHhH knížka

Dostal jsem knížku od Laurenta Bineta HHhH

O "tom" našem atentátu na Heydricha...

Kniha o novináři, který píše story o historické události je strhující. Jeho dokonalá znalost tématu a českého prostředí, postřehy očima cizince znalce prostředí to všechno je nádherně nenásilnou formou vyabstrahováno do skvělého textu.

Určitě to stojí za to. Kniha roku tuším 2016.

Český pohled je jiný.

Tři miliony němců jen v Čechách...a všichni byli zvyklí žít spolu.

Moje babička byla v Mostě v jiné rodině na výměně, protože se tehdy to tak patřilo umět česky a německy. Dvě řeznické rodiny, němci a češi. Po válce nechtěla s nikým mluvit. Mluvit německy.

V architektuře ta koexistence dvou národů v jedné demokratické zemi byla velmi přínosná.

Krásná a hodnotná. Vždyť jaké nádraží bylo německé a jaké české?

Češi mají názory na tak výrazného němce samozřejmě vyeskalované. A on je jejich ztělesněním, "pražský kat".

Měl jsem kamarádku v Paříži, která měla Heydricha nad postelí. Foto. Jistě, byl celkem fešnej, ale byla to největší kreatura, kterou nám historie mohla nabídnout. Je fakt, že francouzi to až tak nevědí. Mají svého dost.

Kdo tedy byl Heydrich?

A proč byl tak významný?

Byl to autor a šéf šíleného systému. Šéf policie, tajných služeb, "český místokrál". Bez skrupulí. Studený přesný sluha svých pánů, kteří se ho báli.

Dejme vedle sebe filmy:

"Atentát" (1966), černobílý super obsazený.

"Anthropoid" (2016), který je technicky dokonalý, má story, lidský příběh, vizuály. Jamie Dornan je úžasný herec. Stejně tak Cilian Murphy. Strhující a profesionální přestřelka v kostele s perfektními reáliemi má dokonalou kameru i výpravu a je opravdu současně udělaná.

I Kenneth Branagh udělal výborný film "Konferece ve Wannsee" (2001). Komorní věc o naprosto zvráceném zločinu (řešení židovské otázky). A zahrál si ho. Odbarvil si vlasy, tenhleten shakespearovský herec, a udělal ho civilně.

Různé pohledy, které mají všechny společnou pokoru a strach z jeho osobnosti.

Už jen to, že ta osoba přitahuje tolik pozornosti. Takový Darth Vader.

Heydrich miloval svou funkci zastupujícího říškého protektora.

Miloval pražský hrad. A svůj zámek. A lítání. Proto neměl ochranku. Alespoň takovou, co by příslušela jeho funkcím.

Zaplať pán bůh, že takový cinický chlap zmizel... Bohužel do důsledku je jeho příklad schematem člověka, který nahromadil příliš mnoho funkcí a to zcela nenápadně. Za pár let a procházelo mu to. Bál se ho pak kdekdo a jeho šéfové nejvíce.

Pařil se svými podřízenými a nechával je při tom natáčet. Věděl všechno na všechny.

Mohla by být spousta paralel i s dneškem. Řekněme ... nikdy příliš mnoho moci v jedněch rukou! (to je úplně aktuální)

Ta knížka je báječná, právě pro své dvě polohy o novináři a o Heydrichovi a stojí za to si ji koupit!